Sysel v zahradě a na poli
Sysel je kriticky ohrožený druh, ale překvapivě také může být škůdce.
Starší ročníky si ještě budou pamatovat sysla za každou chalupou. V období kolektivizace byl sysel „nepřítel státu“. Sysli se vyskytovali plošně a ve vysokých hustotách a pro rozsáhlé škody, které způsobovali na zemědělských plodinách, byli pronásledováni všemi dostupnými prostředky. Za usmrcené jedince syslů byly vypláceny odměny. Pro představu o velikosti tehdejších populací syslů a intenzitě jejich zabíjení si můžete přečíst monografii pana Grulicha z roku 1960, kde například popisuje situaci v katastru obce Valtice: v roce 1949 bylo zlikvidováno 14 000 syslů, a přesto se neprojevil vliv na hustotu populace.
Vzhledem k aktuálnímu stavu populací sysla (v celé ČR žije na 40 lokalitách celkem 6 tisíc syslů) jsou škody na zemědělských plodinách v současnosti jen velmi lokální, ale existují. Sysli, kteří u nás zůstali, stále musí něco jíst a skladba jejich jídelníčku se v zásadě nezměnila, jen záleží na tom, co je v nabídce. Sysel obecný je převážně býložravý druh, konzumuje různé části rostlin, stonky, listy, květy, semena i plody, konzumuje traviny i byliny, spadané plody ze stromů, a konzumuje i zemědělské plodiny v případě dostupnosti. Ani největší optimista nepředpokládá, že sysli se u nás navrátí do stavů v polovině 20. století, to by se muselo zemědělské hospodaření v naší krajině od základu změnit. Ale i lokální škoda způsobená sysly na malém políčku či v zahradě dokáže dotyčného majitele naštvat a těžko lze tuto škodu zlehčit tím, že jinde ji nemají. Co tedy s tím?
V rámci tříletého výzkumného projektu jsme proto sledovali, které zemědělské plodiny vlastně sysli konzumují, a na kterých či kde mohou způsobovat významné škody. Tedy jsme zjišťovali to, co už se zapomnělo. Zároveň jsme se podívali na to, jak škodám zabránit způsobem, který ale neohrozí samotné sysly. V dnešní době bychom už měli použít jiné metody než je například trávení.
Výsledky projektu jsme shrnuli do několika publikací, které si můžete přečíst:
Brožura pro zahrádkáře a zemědělce: Sysel obecný - Jak s ním žít?
Odborná zpráva pro pracvníky ochrany přírody: Sysel obecný a zemědělství
Vědecké články:
Sysel okusující sazenice
Základní poznatky
Sysli mohou dělat škody na zemědělských plodinách. S přihlédnutím na aktuální stav populací sysla v ČR lze ale očekávat konflikty jen na lokální úrovni. Určité riziko se však týká většiny lokalit, jak zemědělských lokalit na jižní Moravě, tak i dalších, protože většina z nich se zemědělskými pozemky sousedí.
Sysli mohou způsobovat škody na zelenině, luštěninách, okopaninách, obilí, pícninách. Informace byly získány pro 25 druhů plodin.
Sysli nekonzumují amarylkovité – cibuli, česnek a pórek. Tyto plodiny je možné pěstovat i na lokalitách s vysokou hustotou syslů.
Na bramborách sysli působí škody jen v době sucha. Poskytnout syslům alternativní, i umělý zdroj vody (napáječkv) v době sucha může škody způsobené nedostatkem vody snížit.
Výše škod může být velmi odlišná od zanedbatelných až po velmi významné v závislosti na hustotě populace syslů, plodině, a také charakteru prostředí a velikosti polí.
Vysoké riziko škod se týká zahrad a záhumenků, kde se plodiny pěstují na drobných políčkách či na záhoncích.
V případě velkých polí sysli konzumují plodiny jen při okrajích a výše škod se tak pohybuje v řádku desetin či maximálně jednotek procent. Výjimkou jsou pícniny.
V případě vojtěšky je riziko škod vysoké vždy, nezávisle na velikosti pole. Sysli přímo ve vojtěšce žijí celoročně a budují si zde trvalé nory. V nejbližším okolí syslích kolonií je potřeba nedoporučovat pěstování vojtěšky.
Snížit škody v zahradách lze fyzickými bariérami (ploty, pařeniště). Plot musí být dobře upraven při zemi, vhodné je králičí pletivo.
Škody je možné předpovídat a řešit tak jejich riziko dopředu.
Ožrané obilky u vchodu do nory.
Okolo dočasné nory v poli sysel vyžere kolečko obilí.
Co vše sysel žere
Plodiny pěstované lidmi jsou většinou velmi výživné a šťavnaté, proto je také pěstujeme. A to přitahuje i sysly.
Sysli dokáží vyhrabat větší semena či klíčící rostlinky ještě v zemi, například hrášek, fazoli, slunečnici či dýňové semeno. Jemné první lístky ředkvičky, mrkve, petrželky, které začínají vylézat ze země, také hned okusují. Milují sazenice salátu, brokolice, zelí či květáku. Pokud se podaří, že rostlina trochu povyroste a zdřevnatí, už má šanci na přežití. Zralý hrášek a fazole vylupují z lusků, stejně tak obilky z klasů.
Sysli nešplhají po rostlinách, ani do stromů. Pokud se chtějí dostat k něčemu co je výše, pokouší se ohnout či zlomit stonek. Ovoce na keřích či stromech je před nimi v bezpečí.
Jak zabránit škodě na záhonku?
Různé typy plašících nástrojů na sysly nefungují. Sysli nijak nereagují na komerčně prodávané zvukové, ani čichové plašiče. Nijak nereagují ani na žádné pohybující se předměty jako jsou větrníky, točící se pet lahve, ani na pohybující se siluety dravce.
Mechanické zábrany
Proti syslům fungují mechanické zábrany jako je plot či pařeniště. Sysli se nesnaží plot podhrabat, pokud je pletivo při zemi dobře zakryto zeminou. Usazení plotu je potřeba ale pravidelně kontrolovat, například vlivem dešťů může být zemina odnesena a pod pletivem vznikne menší díra, kterou pak sysli využijí. Sysli se pletivo pokouší překousat, ale nepřekoušou. Sysli se také pokouší pletivo přelézt. Pokud je výška plotu alespoň 40 cm, mají již s překonáním pletiva problém. Pletivo je potřeba jemné, např. králičí. Plotové pletivo (velikost ok 5x5 cm) bez problémů prolezou. V závislosti na pozemku a plodinách je možné oplotit jednotlivé rostlinky, celý záhonek či celou zahradu. Obdobně jako pletivo fungují i plastové zábrany. Je ale potřeba dobré zapuštění do země a dodržení výšky či mít krytí i shora např. ve formě pařeniště.
Sysli se na záhonek přes plot s králičím pletivem nedostanou.
Výběr plodiny
Některé plodiny sysli nekonzumují či jen za určitých podmínek. Možností tedy je v místě výskytu většího počtu syslů pěstovat pouze tyto plodiny.
Napáječka vody
V období sucha sysli mohou způsobit škody na bramborách, získávají z nich vodu. Také zalitá zelenina bude sysly lákat o to více, o co sušší je okolí. Syslům mohou pomoci napáječky vody, naučí se z nich pít. Například napáječky pro domácí drůbež se naučí využívat v řádu dnů. Napáječku využijí i jiní živočichové žijící na vaší zahradě, například ptactvo. Naopak sysly nepřikrmujte v domnění, že se nažerou tohoto a zelenině dají pokoj. Přikrmování zvýší jejich počty.
Vysoká vegetace
Vysoká vegetace syslům nevyhovuje. Nemají tak přehled do okolí a zvyšuje se riziko predace. Pokud tedy ponecháte například při okrajích zahrady neposečenou trávu, vytváříte tak vlastně méně vhodné prostředí pro sysly. Ti se postupně z pozemku vytratí a najdou si vhodnější místo.
##
