Společně pomáháme chránit sysly

Sysli a bleskové povodně

Vyplavená mláďata syslů na lokalitě Biele Vody v červnu 2020 (zdroj: __Živá planina_) _

Sysli jsou stepní živočichové. Žijí v norách v zemi a jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují, jak se jim bude na nějakém místě dařit, je hloubka spodní vody v půdě. Tam, kde je hladina vody v půdě vysoko, nejsou sysli. Ale i krátkodobé zaplavení nory je problém. Prudké jarní tání sněhu či přívalové deště syslům nedělají dobře a mohou mít vliv dokonce i na vývoj či přežití populace. Prudké deště zejména v době, kdy jsou tohoroční mláďata ještě malá, mohou během hodin vyplavit celou kolonii. Mláďata se rodí na začátku května a po měsíci v noře se vybatolí na povrch. Ještě dalších několik dní jsou nešikovná a neohrabaná. Květnové a červnové deště je proto můžou velmi potrápit.

Letošní červen byl v tomto velmi nepříjemný. A ukázalo se to ve velkém na lokalitě Biele Vody na Muráňské planině na Slovensku, kde prudký déšť zaplavil údolí s pastvinou, kde žije velká kolonie syslů. Stovky mláďat uhynuly. Asi pět set jich zachránili členové spolku Živá planina a dobrovolníci, kteří se o tuto lokalitu starají. Problém je, že když se sysel neutopí, tak s mokrým kožichem prochladne. Ervín a jeho přátelé z Živé Planiny ještě za deště lokalitu zkontrolovali a vyplavená ještě živá mláďata posbírali a sušili, jak se dalo.

Vyplavená usušená mláďata syslů na lokalitě Biele Vody v červnu 2020 (zdroj: Živá planina)

Vyplavená usušená mláďata syslů na lokalitě Biele Vody v červnu 2020 (zdroj: __Živá planina_)_

Zatím nevíme, jestli prudké červnové deště nezasáhly letos také nějakou lokalitu v České republice. V minulosti se tak ale stalo. Vyplavení syslů je známo z golfového hřiště v Karlových Varech, z kempu v Albeři, louky v Loděnicích či letiště ve Strakonicích. Za období pravidelného monitoringu AOPK ČR byla taková katastrofa zaznamenána 10 x, průměrně způsobily pokles kolonie o 73% (Matějů a kol. 2019). Problém je velikost a izolovanost současných lokalit s výskytem sysla. Většinou se jedná o malou plochu o několika hektarech či desítkách hektarů. Při přívalovém dešti je taková malá plocha většinou zasažena celá. Po katastrově v okolí nejsou jedinci, kteří by mohli zasaženou kolonii doplnit.

Přívalové deště ovlivnit nemůžeme, ale můžeme podpořit kolonie, aby se rozrůstaly a vytvořily metapopulační charakter, kdy se jednotlivé kolonie mohou vzájemně doplňovat. A v případě zjištění, že se katastrofa stala, můžeme alespoň mláďatům pomoci, tak jak to zvládli v Bielych Vodách.

__

Vychází s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Zdroje:

Matějů, Schnitzerová a Větrovcová (2019): Zkušenosti z monitoringu sysla obecného Spermophilus citellus (Rodentia: Sciuridae) v ČR v letech 2004 – 2016. Příroda, Praha 39: 141 – 150.

https://www.facebook.com/zivaplanina.sk/