Společně pomáháme chránit sysla

Stutox – co na to sysel?

Už rok probíhá mezi ochránci přírody a zemědělci boj o to, jak řešit vysoký výskyt hraboše polního v polních kulturách. Přes protesty ochránců přírody povolil 3. září 2020 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), po dohodě s Ministerstvem zemědělství, zvýšené použití rodenticidů v České republice. Na základě tohoto rozhodnutí jsou nyní povoleny zvýšené dávky rodenticidů i aplikace rozhozem (na základě rozhodnutí ÚKZÚZ pro konkrétní pozemky) . Proti plošnému rozhozu rodenticidů bojuje zejména Česká společnost ornitologická, nesouhlasí s tím také značná část české veřejnosti, která se obává zejména sekundárních otrav v přírodě venčených psů. Diskutován byl zejména vliv Stutoxu na ptáky (dravce, sovy, čápy) a zvěř (např. zajíce, bažanty) a domácí mazlíčky (psy, kočky). Pojďme se ale také zamyslet nad tím, co na to sysel?

Jednoduchá fakta:

  1. Povolení se týká rodenticidů (dnes zejména Stutox II) – rodenticid = přípravek (čti jed) určený k hubení hlodavců; nejedná se o prostředky, které by byly jedovaté jen pro hraboše; jsou jedovaté pro všechny savce či ptáky; jejich zaměření na hlodavce je dáno pouze velikostí/ tvarem a chutí/vůní, dávkou jedu a místem umístění
  2. Sysel je také hlodavec; žije v zemědělské krajině, na loukách, ve stráních, při okrajích polí; jako hraboš se živí rostlinnou stravou, žere listy, stonky, kořínky, semínka i plody; sysel jako hraboš žije v norách
  3. Jediný rozdíl z pohledu aplikace rodenticidů mezi syslem a hrabošem je velikost; sysel je větší – dospělí jedinci váží 250 až 400 g.

Tyto informace stačí k odpovědi na otázku Je Stutox nebezpečný syslům? Ano! Jakákoliv jeho aplikace tam, kde ještě sysli zbyli, znamená hubení nejen hrabošů, ale i syslů.

Většina zbytkových kolonií syslů u nás se naštěstí nachází v prostředí, kde přímá aplikace Stutoxu nehrozí – sportovní letiště, kempy, chráněné stepní rezervace.

Jsou tady ale dva problémy pro sysly:

Za prvé:

několik málo kolonií syslů se nachází jen v zemědělsky obhospodařované krajině (Hrušovany u Brna, Velké Pavlovice, Čejč, Újezd u Brna, Jaroslavice, Hnanice). Tam je proto nutné žádné rodenticidy nepoužívat!

Druhý problém:

Všechny současné kolonie syslů jsou velmi malé, izolované od dalších kolonií, často na jednom jasně definovaném pozemku. Takové kolonie jsou velmi zranitelné a jejich pravděpodobnost přežití není velká, což ukázaly i matematické analýzy životaschopností těchto populací. Zásadním úkolem pro zachování sysla obecného v České republice je propojení kolonií a vytvoření tzv. metapopulací. To ale znamená propojování zemědělskou krajinou, která bude nyní otrávená.

Například kolonie syslů na 7 ha letišti u obce Miroslav se díky úsilí místního aeroklubu a AOPK rozrůstá a v posledních letech mladí jedinci migrují do okolních vinic, sadů a polí. V okolí 3 km od hlavní zdrojové populace kolonie syslů se již usadily menší či větší skupinky syslů. Taková populace tvořená několika koloniemi na různých pozemcích a v různém prostředí má již násobně větší pravděpodobnost přežití. Zvýšenou aplikací rodenticidů se ale tento pozitivní vývoj zvrátí.

Otázka k zamyšlení:

Opravdu si můžeme myslet (jak tvrdí představitelé ÚKZÚZ), že používání rodenticidů (do nor, i plošně) nemá závažné důsledky na životní prostředí? Stačí se podívat na stav populací našich savců vázaných na zemědělskou krajinu: populace kriticky ohroženého sysla obecného se zachránily na bezpečných ostrovech typu letiště, golfové hřiště a kempy; stav populací křečka obecného je také velmi tristní a o tom, že tchoř stepní (znáte jej vůbec?) ještě u nás nevyhynul, svědčí pouze 1 až 2 záznamy ročně.

Současné nařízení znamená: výrazně zvýšené riziko otrav volně žijících živočichů; podle současného nařízení není možné, aby státní ochrana přírody nepovolila rozhoz tam, kde se nachází zvláště chráněné druhy živočichů; veřejnost se nemá jak dozvědět, kde a kdy se budou prostředky používat.

Co s tím?

Každý, kdo chce, může aspoň trochu pomoci!

Když budete mít podezření na otráveného živočicha, dejte vědět - nám, ČSO, ČIŽP.

Zjišťujte si, od koho kupujete potraviny, kdo a jak je vypěstoval. My všichni jsme ti, kdo od zemědělců kupujeme jejich produkty.

Myslivci, Vy jste jediní, kdo by se měl o aplikaci dopředu dozvědět. Dejte to vědět i ostatním.

Zemědělci, zvažte používání takových prostředků, i když Vám to státní orgány dovolují. Existují alternativy! Sypání jedů by měla být vždy až ta poslední možnost. A pokud je to nutné, spojte se s námi, ČSO či AOPK ČR a prodiskutujte, jací živočichové by tím byli na vašich pozemcích ohroženi a co se s tím dá dělat.