Skalní sysli v Národním parku Podyjí

V Národním parku Podyjí žijí vzácní sysli v unikátním prostředí skal. V pastevní rezervaci exmorských koní, kde se usídlili v roce 2022, žijí sysli v suchých stráních protkaných skalními výchozy.

Sysel obecný je zemní veverka, aktivně si hrabe nory. V norách odpočívá, odchovává mláďata v prvních týdnech, schovává se v noře před predátory, před horkem a v období hibernace zde bezpečně v hlubokém spánku přežije pět až sedm měsíců. Nory jsou proto pro sysly domovem a jejich kvalita je pro ně životně důležitá.

Každý sysel si buduje několik nor a většinou v nich žije sám. Limitem, co se půdních vlastností týče, je nízká hladina spodní vody, malá kapilární vodivost půdy a dostatečná soudržnost pro hrabání. Nory jsou hluboké většinou 30 až 70 cm. Délka a hloubka nory je důležitá z hlediska bezpečnosti – aby se zde skryli před predátory. A také z důvodu termoregulace - hlouběji v zemi je teplota stabilnější, v období veder je zde chladněji, naopak v zimě v období hibernace zde neklesá teplota pod bod mrazu. Nory si proto sysli budují tam, kde mají dostatečnou vrstvu zeminy pro její hloubení.

Pastvina exmorských koní v národním parku Podyjí se nachází mezi obcemi Havraníky a Hnanice. Pastva koní slouží k obnově teplomilných vřesovišť, světlých lesů a stepí. Díky obnově tohoto prostředí se zde v roce 2022 nově usídlili sysli a postupně zde vytváří novou kolonii.

Při prvním mapování výskytu syslů v okolí Hnanic a Havraníků v rámci nového projektu Zpátky na step bylo zjištěno, že sysli začali obývat i části pastviny, kde se v suchých travnatých stráních vystupují menší či větší skalky. Sysli ve stráni dokážou nejen budovat nory, ale někteří skalních výchozů přímo využívají a budují si nory přímo pod nimi.

Je evidentní, že někdy tvar skály umožňuje vybudovat noru pod ní. To může přinést i několik výhod. Do nory pod skálou méně zatéká voda při deštích. A skála také ztěžuje či znemožňuje predátorům nory rozhrabat či rozšířit, aby se dostali ke kořisti.

Pozorování syslů také ukázalo, že skalnaté pahorky sysli využívají i jako vyhlídku, z těchto vyvýšených bodů dobře vidí do okolí na případné predátory.

Takové prostředí je u nás v České republice unikátní. Kolonie syslů se u nás zachovaly především na travnatých letištích, sečených loukách, stepích Českého středohoří či v záhumenkách vesnic jižní Moravy. Na některých lokalitách lze pozorovat sysly, kteří využili podobným způsobem antropogenní struktury jako např. vybetonované zápraží či jiné zpevněné plochy. Přirozené skalnaté prostředí, které je obýváno sysly, se ale nachází například u našich sousedů. V chráněné lokalitě Tisovský kras ve středním Slovensku se nachází kolonie syslů na pastvině krav, kde ze země vystupují drobné skalky. Zatímco v podyjské pastvině exmorských koní se jedná o žulové skalky, u Tisovce mají skály vápencový původ, tedy i jinou strukturu. Přesto sysli skalky využívají obdobně na obou lokalitách, také si pod nimi a v nich budují nory.