Pastvina exmoorských koní je domovem i pro sysly

Syslí kolonie zanikají, jako například populace syslů v Újezdě u Brna, kde byl poslední sysel spatřen v roce 2020. Naštěstí ale vznikají i nové! Jednou z nejnovějších je kolonie syslů v pastvině exmoorských divokých koní u Havraníků v národním parku Podyjí.

Exmoorští koně dorazili do NP Podyjí v roce 2018 a od té doby pomáhají udržovat stepní trávníky u Havraníků. Po čtyřech letech pastvy, v roce 2022, pracovníci NP objevili první nory syslů přímo na pastvině. Zarostlé vřesoviště je díky pastvě koní a managementu opětovně vhodným prostředím pro druhy otevřeného prostředí, včetně sysla obecného.

Sysli do pastviny nespadli z nebe, ani je zde nikdo nedovezl. V okolí Hnanic se daří několika větším či menším skupinkám syslů – sysli žijí na hnanickém hřišti, ve vinicích, i přímo na okraji obce u Sklepní ulice. Mladí jedinci z těchto skupinek při disperzi hledají nové vhodné plochy. Zemědělská krajina při jižním okraji národního parku v katastru obcí Hnanice, Havraníky, Popice a Konice je velmi pestrá. Mozaika různých typů prostředí umožnuje migrujícím syslům putovat krajinou a najít nový domov.

Pastviny a pastva dobytka je obecně velmi vhodné prostředí pro sysla obecného. Pastvou se vytváří porost, který syslům velmi vyhovuje. Zvířata spásají vegetaci nerovnoměrně, a tak vznikají na ploše pestré porosty různých druhů trav i bylin. Vzniká otevřený prostor, kde mají sysli přehled o predátorech a dalším nebezpečí a zároveň se na pastvině vyskytuje velké množství druhů rostlin, které poskytují syslům pestrý zdroj potravy. Pastviny vyhovují i hmyzu a dalším bezobratlým a ti jsou také důležitou složkou potravy syslů.

V České republice je velmi málo lokalit s výskytem syslů, kde se pase dobytek. V podstatě se jedná ve všech případech o maloplošná zvláště chráněná území, kde je pastva prováděna jako ochranářský management. Jde např. o lokality v Českém Středohoří, na Moravě jsou to např. PR Nad řekami či NPP Miroslavské kopce. Na těchto lokalitách se pastva provádí převážně ovcemi. V tomto směru se naše lokality liší např. od slovenských, kde jsou pastviny (ovcí, ale i krav) nejběžnějším prostředím pro sysla.

Pastvina exmoorských koní u Havraníků.

Syslí nora na pastvině. Sysli našli otevřenou plochu ve břehu při okraji pastviny.

Pastvina vzniká v místech, kde dlouho nebyly prováděny žádné zásahy a lokalita postupně zarostla náletem i invazními dřevinami. Nálet a ostružiní se postupně odstraňuje.

Zarostlé plochy se postupně otvírají a obnovuje se původní pastevní vegetace. Teprve na výrazně otevřených plochách se může usadit i sysel.

Typickým obyvatelem pastviny i celého NP Podyjí je ještěrka zelená

Koniklec velkokvětý zdobí pastvinu v jarním období.

Pohled z pastviny na pestrou zemědělskou krajinu při okraji NP Podyjí

Aktivita je podpořena Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.